Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

182

121. Robotníku milý.

(Z vlastních zápisek.)

Seredovka, gub. Černihovská.

Robotníku milý, pracovníku milý, co máš za svou píli?

Sloužil jsem u vdovy, sloužil u siroty sedm let a čtyry.

Sloužil jsem už mnoho, zaplať nyní vdovo, sloužil jsem ti dlouho.

Sloužil jsem u vdovy, sloužil u siroty čtyrcet čtyry roky.

Zaplať nyní vdovo, zaplať mi, siroto, sloužil jsem ti dlouho!

Vyvedla mu vdova, vyvedla sirota čtyrcet čtyry voly.

Podivte se, lidé, rozhodněte sami, zda mzdu slušnou dá mi?

Nestačí mi, vdovo,

nestačí, siroto,

neb jsem sloužil dlouho.

Vynesla mu vdova, vynesla ubohá dukáty na misce.

Podivte se, lidé, rozhodněte sami, zda mzdu slušnou dá mi ?

Nestačí mi, vdovo,

nestačí, siroto,

neb jsem sloužil dlouho.

Vyvedla mu vdova, vyvedla sirota koně ve přístroji.

Podivte se, lidé, rozhodněte sami, zda mzdu slušnou dá mi?

Nestačí mi, vdovo,

nestačí, siroto,

neb jsem sloužil dlouho.

Vyvedla mu vdova, vyvedla ubohá dcerku vyšňořenou.

Podivte se, lidé, rozhodněte sami, zda mzdu slušnou dá mi?

Ta je slušná, vdovo,

slušná je, siroto,

neb jsem sloužil dlouho!

Ой нетяго, нетяго, ой нетяженько моя, де заслужинонька твоя ?