190
129. Soused můj má chatu bílou.
(Z vlastních zápisek.)
z Vołkova u Lvova. Kołomyjka.
Soused můj má chatu bílou soused můj má žínku milou,
a já nemám ani síňky, nemám štěstí,
nemám žínky, a já nemám ani síňky, nemám štěstí, nemám žínky.
Soused můj už žito seje, obilíčko jen se směje — a já nemám zaoráno ani к setí uchystáno.
Souseda vše vychvaluje, vše mu úctu prokazuje — a já marně čas tu trávím sám ve světě s bolem dravým.
У сусѣда хата бѣла, у сусѣда жêнка мила,
а у мене ни хатѣнки,
нема счастя, нема жêнки, а у мене ни хатѣнки, нема счастя, нема жêнки.
Сусѣдъ уже жито сѣе, у сусѣда зеленѣе, а у мене не орано и ничëго не сѣяно.
Вси сусѣда выхваляють, вси сусѣда поважають, а я марно часы трачу, одинъ въ cвѣтѣ тôлькô плачу.