KAPITOLA DRUHÁ
PŘÍRODNÍ A KRAJINNÝ CHARAKTER
Zálesí náleží geologicky hlavně paleogénu (staršímu terciéru), a to pásmu flyšovému, které jest prostoupeno menšími, úzkými paralelními pruhy útvaru křídového, vycházejícího z povážského masivu na Kysuci. Převládá zde spodní eocén s t. zv. hieroglyfovými pískovci, světlošedé barvy a jemně zrnité struktury, které jsou bez zkamenělin, a k východu se stávají tvrdšími větším obsahem křemičitanů. V těchto pískovcích jest uložena v okolí Luhačovic a Provodova, kde vyvěrají světoznámé minerální prameny, vrstva žlutého, t. zv. slaného jílu, kterou znázornil obrazem již Paul a po něm v I. dílu Moravské vlastivědy1) na str. 85 Klvaňa. Zvláště dobře lze tuto vrstvu pozorovati na východním svahu Malé Kamenné. V jakém poměru k tomuto jílu jsou však četné otevřené i ukryté prameny minerálek, neodvažuje se Klvaňa bezpečně tvrditi. Stejně nedovedeme si vysvětliti vznik sirovodíkových pramenů v Luhačovicích, na Polichně, Podhradí, Pradliskách, v Březnici, při Březůvkách, ve Vizovicích a jinde. Má se za to, že jsou podmíněny pyritem, vtroušeným v šedomodrý slin, který povstal usazením vrstev paleo-genních. U Rudic, Rudimova a na „březovských huťách" jsou ložiska železné rudy. Z rašelinišť uvádím na příklad rašeliniště nad Hor. Lhotou směrem k Podhradí, v němž roste nápadné množství sedmikvítku obecného (Trientalis europaea) a j. příznačné byliny.
Klvaňa ještě v r. 1885 nalezl v Bojkovicích zbytky železných hutí, do nichž se dovážela ruda i z Rudic. V lidu žijí vzpomínky na nepatrné objevy stříbrné rudy v Kamenné u Březůvek. Další typickou horninou jest „penízek" či lupky, jakési jílovito-písčité břidlicové vrstvy, které po odkrytí větrají v penízkové útvary. Hojné jsou zvláště v kopcích nad Pozlovicemi a Březůvkami, kde jich děti používají pro jejich kluzkost za skluzavku. Z mladší třetihorní doby se vyskytuje na Luhačovsku vyvřelina andesit i čedič více méně zvětralý, jehož značná ložiska nalézáme o něco dále na Bojkovsku. Jsou též domněnky, že všechny zdejší kyselky souvisí s těmito blízkými sopečnými útvary andesitovými,2) stejně jako prameny sirovodíkové, ježto prý vrstvy mladších
1) Tam citován Paul a j. literatura.
2) Tato stručná kapitola byla psána v roce 1926. V r. 1927 vyšly důležité studie, které se kloní úplně k názoru, že luhačovské minerálky pocházejí z vyvřelin andesitových. Upozorňuji čtenáře i na důle-