KAPITOLA ČTVRTÁ
TYPY DĚDINY, OBYDLÍ, HOSPODÁŘSKÝCH A OSTATNÍCH STAVENÍ JEJICH TEKTONIKA A ZAŘÍZENÍ
DĚDINA
Zdaleka neznáme půdorysu zdejších sídlišť z dob prehistorických a nevíme, jak bydleli obyvatelé zdejších končin do XII. a XIII. stol. Ze válečná tažení, požáry a horské vodní přívaly, měnící též do jisté míry řečiště, porušovaly jejich formace, jest samozřejmé. Tak na př. velký vodní příval v letech 1800 odplavil celý střed vesnice Hřivínův Újezd a přinutil dědinčany, aby svá obydlí budovali na stráních. Původní vzhled vsí značně pozměňovali v 18. a 19. stol. hofeři, kterým na příbytky, jako např. v Biskupicích a Slopném, byla vykázána nepatrná plocha ve středu, jinde na konci dědiny. U L. Niederla a A. F. Slavíka,1) v historické kapitole této knihy, jakož i v díle I. L. Červinky2) čteme o pustých vsích. Četné vyorávky ukazují, že nynější obec Kladná byla (do r. 1516) docela v jiných místech, a tak o tom i v některých jiných obcích svědčí vedle vykopávek i lidová podání.
Leč nejen shora uvedené příčiny, ale i geografická poloha a klimatické podmínky určovaly jejich založení a vývoj. S tohoto hlediska pak můžeme děliti obce na Zálesí vetři skupiny: obce údolní, z nichž typické jsou Biskupice a Hřiv. Újezd, obce náhorní: Řete-chov, Kelníky, Petrůvka, Vel. Ořechov, a konečně obce typu svahového, jichž je většina.
Dochované osady na Zálesí jsou stavěny plánovitě; převládá v nich typ ulicový, dvouřadový. Je to onen typ, kde vsi mají pravidelné seskupení polí „v záhumení" i na ostatních tratích, což mohlo vzniknouti jediné při jednom přesném rozměření celé plužiny z nařízení vrchnosti světské neb církevní. Typ tento jest pravidelný v obcích stavěných na základě německého práva, jak se s ním setkáváme v našich zemích od XII. stol.— L. Niederle3) dovozuje, že ne každá osada ulicová se datuje od cizí kolonisace
1) Mor. Slovensko, str. 35.
2) „Slované na Moravě a říše Velkomoravská", Brno 1928, str. 53—71.
3) L. Niederle, „Mor. Slovensko" I, str. 48; „Slovanské starožitnosti" dílu III. sv. I., str. 191.
81