KAPITOLA PÁTÁ
FYSICKÝ CHARAKTER OBYVATELSTVA,
POKRMY A NÁPOJE, KROJ, ROBOTA, PŘEVRAT V R. 1918, ŽIVOT V OBCI, NA PASTVĚ A V RODINĚ
Tělesný charakter obyvatelstva. Z předcházejících historických studií se dovídáme, že Zálesí bylo trvale, ovšem řídce, osídleno až v VIII. nebo IX. stol. po Kr. Domnívám se, že se náš kraj patrněji osazoval jednak vlivem nárazu Maďarů v době pádu říše velkomoravské směrem od rovin k vrchům, jednak po vrších šířením pastýřské kultury. Poddanská kolonisace lidu byla prováděna v XI.—XII. stol. olomouckými biskupy. Kraj musel býti znovu osazován, když v polovici XIII. stol. vpády Tatarů a Kumánů vylidnily Povláří i Poolsaví. O tom, jak kolonisováno, zda obyvatelstvem rusínským či domácím, nastupujícím sem od západu, se mínění rozcházejí. Nepochybnou jest však německá kolonisace biskupa Helemberta na Slavičínsku a je zjištěno, že za válek Přemysla Otakara II. kraj byl opět zpustošen vpády Uhrů a Kumánů. Poměrně bez těžkých následků přeběhly krajem bouře husitské, zato zhoubnější bylo tažení Betléna Gábora a vpád švédský. Ještě více nežli válka třicetiletá uškodily Zálesí vpády Tatarů r. 1663, za kteréž doby, podle historických záznamů i dosud živých tradic lidových, odvlečeno mnoho obyvatel do zajetí. Zlo působily i kurucké vpády, trvající nejméně sto let.
To jsou asi hlavní události, které mohly míti v minulosti vliv na pohyb obyvatelstva anebo na utváření jeho tělesného charakteru. K nim nutno připočísti i jiné okolnosti, jako vnitřní posuny obyvatelstva, za nichž se na Zálesí usadilo i mnoho českých rodů, jako Čermáci, Hrbáčci, Chupíci, Martinci, Petrů, Václavé, Václavíci, Vašci, Vítci (zaznamenaní již v XV. stol.), Zichové a j. Nedovedu však říci, stalo-li se tak před reformací nebo již dříve.1) Z častějších příjmení: Gergela, Hadaš, Hasoň, Mikel, Nešpol, Mikliš, Talaš, Lacka, Haramija, Kaláč a j. lze usuzovati na příchod obyvatel z bývalých Uher; ovšem, zase nemohu určiti, zdali se tyto rody usadily při válečných přesunech,
1) Z Klatovska a jiných míst v Čechách usadilo se několik rodin ve farnosti hornolhotské koncem XIX. stol., do lázní Luhačovic přišlo několik rodin po r. 1910.