KAPITOLA ŠESTÁ
ZAMĚSTNÁNI OBYVATELSTVA A HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY
Zaměstnání lidu na Zálesí se váže jednak na přírodní bohatství kraje, jednak plyne z jeho chudoby a nedostatku. Některá zaměstnání se udržela, jiná zašla a byly odkryty nové prameny obživy. Téměř dvě třetiny obyvatelstva se živí zemědělstvím, zbytek nalezl obživu v průmyslu, obchodu, živnostech a jiných zaměstnáních.
Podle sčítání lidu ze dne 15. února 1921, prováděného Státním statistickým úřadem,1) vyskytují se na Zálesí, pokud lze jeho území včleniti do politických okresů, tato zaměstnání, při čemž patří na příslušnou skupinu z 1000 obyvatel:
Zemědělství, zahradnictví a chov zvířat (sem náleží též sadařství, semenářství a j.) 600—700 obyvatel.
V V. kap. Mor. Slov. z r. 1918 jsou vylíčeny půdní poměry co do jednotlivých druhů i vlastnictví, doložené částečně statistikami. Od té doby se poměry na mor. Slovensku a zvláště na Zálesí změnily. Náš přehled by byl názornější, kdyby Zálesí bylo územím, udržujícím po delší dobu neproměnnou hranici vrchnostenskou nebo politickou, a byla tak po ruce statistická data a potřebné údaje. Poněvadž toho však nebylo a jmenovaná oblast podléhá několika politickým okresům, je třeba přihlédnouti alespoň zčásti k dělení v přirozené zemědělské krajiny a výrobní oblasti. Jejich názorné kartogramy jsou uvedeny v Čsl. stat. věst. VI, 19252) a podle nich jest Zálesí zařaditi do těchto oblastí: jihozápadní řepařsko-obilnářské, střední, největší obilnářské a východní pícni-nářské s bramborářskou.
Přírodní podmínky jsou pro zemědělskou výrobu nepříznivé, zvláště pokud se týče složení půdy, která je těžká, jílovitá, uléhavá, poloha je kopcovitá, podnebí drsné. Většina obyvatelů je odkázána na výživu ze zemědělství, a proto není na Zálesí blahobytu. Zemědělské podniky jsou malé, o průměrné velikosti 8—10 ha, v tom jsou však již zapo-
1) Sčítáni lidu II. díl, 4. část. Vydal Stát. úřad statistický 1927. Viz též stejnojmennou publikaci téhož úřadu II. díl (Povolání obyvatelstva, 2. část, Morava a Slezsko), Praha 1925.
2) Tam uvedena jest i příslušná literatura, z niž zvláště upozorňuji na článek prof. Dr. Koláčka: „Přírodní krajiny na Moravě a v čsl. Slezsku", kde jest Morava podobně rozdělena čistě podle přírodních podmínek bez ohledu na hranice soudních okresů.