„Žarúžek" — blatouch (Caltha palustris). Listy se dávají na boule a vředy.
„Žebrácká kabéłka" — pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris). Dělají se z ní koupele při rakovině
na povrchu těla. Při vnitřní rakovině se pije odvar. „Žebříček i černohłávek" — toten luční (Sanguisorba officinalis). Vaří se v zelné vodě s kmínem a jalo-
vinkami. Léčí se jím dobytek při černé nemoci ve vyšším stadiu. „Železný prut" — hulevník východní (Sisymbrium orientale), na koupání otevřených ran a dětí proti
anglické nemoci.
„Žížlava" — žíhavka (Urtica urens). Čaj z ní je velmi dobrý na plíce, a utřená s medem je proti záduše. „Žłhová" či „vrbica" (Epilobium roseum), „žłhavém", t.j. slabému dobytku, aby mu kosti ztvrdly. „Žłté kadrle" či „Petrúj klúč" — petrklíč (Primula veris), na přípravu ranhojičské masti a proti
bolení očí; kořen se vaří proti kašli. „Žłčník" — kručinka německá (Genista germanica). Odvar se pije jako uklidňující lék při hněvu a leku.
Pohyb obyvatelstva. O pohybu obyvatelstva v minulosti jsem pojednal v části jednající o fysickém charakteru obyvatelstva, o nedávném a soudobém dočasném vystěhovalectví jsem psal v kapitole o zaměstnání lidu. Zbývá pojednati ještě o vystěhovalectví, které jest na Zálesí pozorovati od čtyřiceti let, kdy několik jednotlivců, později také několik rodin, se odstěhovalo do Ameriky. Silněji se projevilo vystěhovalectví do Ameriky v době kolem r. 1900 a v posledních dvou letech. Nejvíce obyvatel se usadilo v Texasu, Nebrasce, méně v Illinois, Brasilii, v současné době v Kanadě. Odhaduji počet vystěhovalců ze Zálesí za posledních 40 let na 500, z nichž menší část se vrátila. Vystěhovalectví postihlo více kraje horské, kdežto z Velkoořechovska počet vystěhovalců byl nepatrný. V Americe jsou zaměstnáni ponejvíce jako farmáři; někteří však farmy prodávají a snaží se uchytiti jako tesaři, zedníci a pod. při dráze a jiných podnicích blíže měst. Nejčastěji odjíždí do Ameriky nejdříve muž, který po pěti až desíti letech přichází zpět, buďto aby již doma zůstal, nebo vzal s sebou i rodinu, což se stává řidčeji. Nejvíce se do Ameriky uchylují svobodní lidé obojího pohlaví, kteří tam zakládají rodiny. Ženatí muži posílají rodinám příspěvky na výživu a uplácení dluhů, v ojedinělých případech propadají manželské nevěře, a pak na rodinu nevzpomenou.
Bezprostřední příčinou vystěhovalectví jest touha vyplatiti zadlužený majetek, uniknouti poručníkování starých a rozbrojům v rodině, u svobodných, ovšem řídce, lichý stud před časným otcovstvím, uniknutí před vojnou a touha po bohatství. Počátky všech, pokud neměli předem zabezpečená zaměstnání, bývaly svízelné, a byla-li jim těžká práce pod Komoncem, v Americe museli přivykati práci daleko klopotnější.
„Amerikáni", kteří se vrátili domů, jeví znaky větší civilisace a šetrnosti a vystupují nenáročně. Jsou ovšem i mezi nimi jednotlivci, kteří se „dávajú vidět". V řídkých případech podlehli někteří starému zlu — opilství. Ale vcelku jejich soužití s ostatními občany nečiní jim potíží. Z přínosů splácejí dluhy, zakupují půdu, přestavují dům a pro-