Luhačovské Zálesí


Antonín Václavík, Luhačovice 1930

Výroční zvyky. O Novém roce muži nastupují do služby a dívky vystupují. „Negde vypravujú roby ze 6lužLy až na Tři krále." V domácnosti muži ženám, a mládenci dívkám podávají boty nebo rubáč se 6lovy: „Lesti sa nemíníš popravit (polepšiti), pakuj sa ně hneď ze słužby."

Oplátkou za podávání botů na Štěpána chodí je mládenci děvčatům podávati o Novém roce. Již o půlnoci „sa zhłknú fšeci pachołci a začnú s kraja" v těch domech, kde jsou svobodná děvčata. Zaklepají, nahrnou se do jizby a zpívají:

Spívá kohút u kurníka,

dajte, tetko, makovníka, lebo trnčáka.

Nato sněhem „ožmolíja" tvář hospodyni, potom jí dají podívati se do „zrcadła", jímž je kus prkna, načež za žertů „glančíja ropské jančary". Umývám dívek vodou neb sněhem v posteli bývá hlučné. Odměnou dostanou ukrojit makovnice, k pití slívovici, burčák, čaj a pod. Kdyby „obminuli" některý dům, byla by to velká urážka. Při tom se chlapci převlékají za děvčata a naopak, a napodobují námluvy.

Návštěvníci přejí jeden druhému: „Vinšuju ti ščasný a vesełý Nový rok, aby ťa neboleła hłava ani bok" nebo „aby ti nevyleťéł bok".

Den před Třemi králi se světí křída a voda. Křídou se opisovala obytná i hospodářská stavení, vodou pak kropila, aby zlý duch nemohl do domu. Ve dnech kolem tohoto svátku chodívají na Ořechovsko z dolních dědin, na Bojkovsko z Val. Kloboucka, na Luhačovsko z Vizovska chlapci, ustrojení za tři krále, a zpívají posud známou píseň: „My třé králé, my deme k vám (:ščestí, zdraví vinšujem vám:). V týdnu po Třech králích chodil rechtor s ministranty po koledě,1) při čemž psal K-M-B a číslo roku na dveře. Dostával velký vdolek, ošatku obilí, vejce a suché ovoce. O tomto svátku nastupovala službu děvčata.

Na hromnice světili svíčky, kterými pak svítili umírajícímu na cestu do věčnosti anebo proti zlým účinkům bouřky. Říkávali: „Svítí-i słnečko na hromíčku, zbíraj slámu po chodníčku." Nebo: „Na hromnice chumelice, již nebude zima více." „Teče i voda kolajama, zbíraj słámu pod jeslama," t. j. šetři krmivem — dlouhá zima.

„Choďéní ze sv. Dorotú" počátkem února, obdobné legendární hře, obvyklé na Hané, Valašsku, i Mor. Slovensku, udrželo se pouze v severovýchodní části Zálesí2).

Králové nosí pokladničku, do níž dostávají peníze, nebo jsou podarováni moukou, slaninou a ovocem. S Dorotou chodili na Zálesí často výrostci z Kunovic, Vlčnova a j.

Hry školské mládeže na sv. Blažeja 3. února, obdobné hrám na Valašsku, Mor. Slo-

1) Při koledě se zpívalo:

Den přeslavný jest nám přišel, v něm má každý býti vesel atd.

2) Jen pro srovnávání uvádím některé verše:

Była svatá Dorota, mňeła vjenec ze złatta; to ze saméj leluje, od Panénky Marije.

Šła ona přes králúj dvúr, vyšéł za ňú sám král Brún... ...do žałáře vsadit dáł, a sám na vojnu odjacháł atd.... ...až í hłavu otťat dáł...