Luhačovice, český maják na hraniciach temného Slovenska! Luhačovice svieťa do šírej tmy nielen svojím fyzikálnym svetlom, teplo a jas duše českej neznajúc hraníc vlieva nádej a silu v ubolené bratské srdcia slovenské. Luhačovice majú liečiť, těšiť, budiť, lámať putá, privinovať bratov, sestry, presvedčovať o jednote krvi, dokazovať kultúrnu jednotu národa československého a rodné naše bratstvo.
Nikde nebol posiaľ styk československý tak živý, intenzívny a stály a nikde nebol tak činorodý jako v Luhačoviciach!
Dr. Pavel Blaho, Luhačovské Listy lázeňské, roč. I, č. 10.
Luhačovice a Slovensko. Pro svou geografickou polohu a léčivost minerálních vod se staly Luhačovice lázněmi historického významu.
V VI. kap. jsem psal o primitivním rozvážení minerální vody na záp. Slovensko, kde, jak potvrzuje dr. P. Blaho v listě shora citovaném, s oblibou ji pili s vínem. Poněvadž prázdné láhve od minerálek o 12—15 decilitrech se dostaly do tamních vesnických domácností ve velkém množství; staly se tam jakousi obecnou odměrkou a říkalo se: „Vypil luhačku („luhačovku") vína."
Ale Slováci znali lázně i z osobních návštěv. Slovenský Methusalem, 86letý kanovník Pavel Blaho, byl v Luhačovicích r. 1920 již padesátý šestý rok na léčení. Podobně po Čtyřicet let jezdí do Luhačovic Pavel Sekerka, evang. senior z Hlbokého. Ba již před sto lety tam mívali Slováci v „pánskéj hospodě" vlastní stůl. Je zaznamenáno na př., že známý slovenský spisovatel a buditel Ján Trokan, evang. farář z Kostolného, byl po padesát let lázeňským hostem. Podobně Juraj Jurkovič, notář z Březové, známý z let 1848, pobyl v Luhačovicích 16 sezón. Mnohaletými hostmi byli také senior Jan Leška a ev. farář Ľudevít Čulík.1)
Důležitými se však Luhačovice staly teprve, když v nich vzníceny byly jiskry panslavismu a když se v nich později snovaly důležité nitky budoucího čsl. odboje. Stalo se tak r. 1902,2) kdy byly lázně vyvázány z majetku hrabat Serényiů a kdy k jejich budování byli přizváni Slováci. Ředitel a člen správní rady dr. Frant. Veselý prosadil, že správcem lázní byl jmenován Cyril Holuby, syn známého botanika a folkloristy Jozefa E. Holubyho, tehdy evang. faráře v Zemanském Podhradí (odkudž Alois Jirásek rozvíjel svou velkolepou trilogii „Bratrstvo"). Na radu ředitele brněnské Vesny, Frant. Mareše, byl pověřen arch. Dušan Jurkovič, aby stísněné, nikterak nepostačující empirové lázně jednak zrestauroval, jednak doplnil, jak jsem se zmínil v předešlé stati, účelnějšími stavbami a na prvý pohled hlásajícími, že nové lázně chtí býti i ve výstavbě odrazem slovanského cítění.
Avšak ani Jurkovičovy stavby, na tu dobu nejen skvělé, ale i účelné, ani distin-guované vystupování Cyrila Holubyho, ani program dr. Frant. Veselého (podněcovaného částečně též V. Mrštíkem), vytvořit z Luhačovic moderní slovanské lázně, nebyly by svým aspiracím ani zčásti dostály, neboť Luhačovice neměly pravých lázeňských předpokladů, kdyby se v Luhačovicích nebyl usadil dr. Pavel Blaho. Jako lékař a poslanec uherského sněmu přizván Holubym (který předtím působil prakticky v Brně), aby se
1) „Pavel Blaho 1868—1918", Skalica 1918, str. 29.
2) Dr. Fr. Veselý pojal úmysl utvořiti z lázní akciovou společnost již r. 1899. Po dvouleté neúnavné činnosti propagační přednáškami a dopisováním s kruhy lékařskými se mu to podařilo.