Guberniální sbírka písní a instrumentální hudby z Moravy a Slezska z roku 1819


Karel Vetterl, Olga Hrabalová, Strážnice 1994

kdy jako první zjistil diference mezi českým materiálem uloženým v Brně a ve Vídni a pořídil ve vídeňském archívu opis světských písní z Moravy, zabýval se myšlenkou na jejich kompletní kritickou edici, soustřeďoval k ní materiál, připravoval ji prací na dílčích úkolech. I když ani tehdy - a ani ve formě výboru - nekynula větší naděje na vydání (o několik let později začal připravovat Jaroslav Markl edici nejstarších zápisů českých písní, která rovněž vyšla teprve nedávno),25) vracel se ke „svému" tématu mezi prací na úkolech jiných, které přípravu guberniální sbírky ovšem stále odsouvaly. Novou pobídkou a povzbuzením mu bylo 150. výročí akce 1819, které znovu oživilo celkový zájem o ni a přineslo řadu studií a materiálových statí z pera především rakouských, ale i českých folkloristu,26) jež se zaujetím, přitom však kriticky sledoval a komentoval. Z té doby je i Vetterlův pokus o shrnutí výsledků akce 1819 na Moravě a ve Slezsku,27) jeho poslední.

Svou práci již Karel Vetterl nedokončil...

Ediční poznámky

Materiál, sebraný na tehdejším území Moravy a Slezska a uložený v brněnském a vídeňském archívu, obsahuje celkem 1174 písní a instrumentálních zápisů - z toho 555 písní světských (včetně recitativů a árií ze tří lidových zpěvoher), 87 zápisů hudby instrumentální a 323 písní náboženských (koledy, pastorely, písně duchovní, pohřební a kostelní).28) V moravských obcích s německým obyvatelstvem bylo zapsáno 58 německých písní světských, 106 náboženských a 45 kusů instrumentálních. Z celého shromážděného materiálu je 206 záznamů - 186 českých světských písní, 5 náboženských, 1 světská a 1 náboženská píseň nemecká29) a 13 záznamů instrumentálních uloženo pouze v archívu Společnosti přátel hudby ve Vídni (spolu s většinou zápisů, v jednom exempláři uložených i ve Státním archívu v Brně). Publikováno bylo dotud, především z materiálu uloženého v Brně, 201 písní světských a 44 náboženských, a to Bartošem, Kabelíkem, Součkem, Janáčkem-Vášou, Jirouškem-Sirovátkou, Vetterlem a v Časopise Valašsko.30) Ze zbývajících a některých publikovaných záznamů brněnských a vídeňských obsahuje naše sbírka 341 písní a 59 zápisů instrumentálních. Nepublikováno zůstává tedy 279 písní náboženských, tři zápisy instrumentální (dvě harmonizace písní náboženských a jedna skladba umělá) a 52 recitativů a árií z lidových oper, zaslaných z Kojetína a uložených ve Státním archívu v Brně.

28) Ve vídeňském archívu zůstaly v rukopise ještě další záznamy moravských, event. slovenských písní a instrumentální hudby, z nichž některé neměl Vetterl v r. 1948 patrně k dispozici. Je to např. valašská koleda, u W. Deutsche-G. Hoferové, Die Volksmusiksammlung der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien (Sonnleithner-Sammlung), 1. Teil, Wien 1969 zařazená mezi písněmi z Dol. Rakouska (Niederösterreich -dále jen NÖ - IV/22), písně a tance z Ranšpurku (separátně je opublikoval K. Vetterl, Písně a tance Slováků z Ranšpurku před 150 lety. In: NA 9, 1972, s. 271-284), tanec hanácká, event. uherská/Hungrisch (Deutsch-Hoferová, NÖ XXII/6), několik dalších tanečních instrumentálních melodií (tamt. Fremde Lieder XIX/3-6), vedle pěti písní z okolí Senkvic a 23 instrumentálních nápěvů z oblasti Karpat (Slawische Nationalweisen aus den Karpathen), jejichž opisy máme k dispozici, ale jako slovenské nemohly být zahrnuty do sbírky moravských písní a hudby.

29) Počet náboženských písní, uložených ve vídeňském archívu a zapsaných na území Moravy a Slezska není úplný, protože Vetterl pořídil opis pouze světských písní, k nimž si jen poznamenal několik vánočních koled. Celkový počet zápisů bude tedy ve skutečnosti ještě vyšší, než zde uvádíme.