Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VII. Písně slovinské


Ludvík Kuba, Pardubice 1890

24

11. Hrají čtyři šohaji.

(Z vlastních zápisek.)

Se Štyrska.

Hrají čtyři šohaji. ho jo, o děvčátko

po taji, ho jo. Hrají čtyři šohaji o děvčátko

mlaďounké, o děvčátko mlaďounké, hojo, nojo, ho - ho!

[Přišel také starý pán
zkusit štěstí, nepozván.]

[A jak zahrál poprvé,
vyhrál děvče přešvarné.]

[Děvče, když to slyšelo,
hořké slzy plakalo.]

[Nic neplakej, děvče, mi,
jdem’ počítat tolary.]

[Raděj’ s mladým kapraď žat,
než se starým stříbro brát.]