Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

99

Chudobná děwečka, ta statečku nemá,
Kdeby ho nabrala, keď rodičů nemá.

„Třeba gsu chudobná, keď gen gsu poctiwá,
Gešče milý pán Bůh pro mne statek chowá.

Ei chowá ho chowá, a i chowať bude,
Pokud má hlawěnka wjnku nosit bude.

235. Stesk.

(Mel. 1835, 75. 125.)

Můg rozmilý marijánku,
Sela gsem tě na záhonku,
Sela gsem tě z rána,
Ona zešla tráwa.

Můg zelený rozmarýne !
Guž mě wšecko štěstj hyne.
Guž mě zahynulo,
Co mne těšjwalo.

236. Bázliwý muž.

(cf. 264. Swad.)

Měla žena muža, on se schořa bál,
Po štyry neděle doma neljhal,

|: Doma, doma, doma, doma :│ doma neljhal.

O ty milá ženo, přigdeli ten schoř,
Gá tě pěkně prosjm, do pytla mě wlož.

│: Pytla, pytla, pytla, pytla :| do pytla mě wlož.

To ti milý mužu, to ti dokážu,
Mám tam staró cjchu, tu ti rozpářu,

|: Cjchu, cjchu, cjchu, cjchu :│ tu ti rozpářu.