120
Krásu twau zwěstuge obloha,
Dobrotu dobrodinj mnohá,
Nebe, země djlo twé,
K lásce probuzuge srdce mé.
Každý pozemský twor tě wzýwá,
Pták, genžto nad mau hlawau zpjwá,
Wšecko tě oslawuge,
Nademnau moc Božj zwěstuge.
Půgdu tak we swatém pokogi,
Pán Bůh mě na cestě zprowodj.
Doweď Pane, doweď mě
Po této časnosti do nebe.
285. Leniwý.
(Zpěw. I. 288, 14.)
a.
|: Oi Janjčku, Janjčku kde gsi? :|
|: Tatjček se ptal oral-li gsi ? :│
A gá gsem oral, ale málo,
Kolečko se mně polámalo.
A kolečko dám kolářowi,
A od kolářa kowářowi.
Už ge kolečko obložené,
Už ge děwčátko namluwené 1).
1) ginde (u Walachů) takto :
Janku, synku, oral-li’s ty?
Twé konjčky domu přišli.
„Oral gsem gá, ale málo,
Kolo se mně polámalo."
Dey kolečko kolářowi etc.