172
Kde sirotek plače, wšude se zem třase,
Kde slza upadne, znamenj ostane.
391. Oklamala se.
Teče woda, teče na ty hornj mlény,
Co ge po takowé lásce, když k libosti nenj.
Co k libosti bylo, to mě opustilo,
A co k libosti nebylo, to za mnau chodilo.
O máti máti má, dodeyte mi rady,
Naučil se k nám chodjwat za mnau dragón mladý.
„Ach dcero, dcero má, zanechey dragóna,
Dragón musj maširowat, ty ostaneš doma."
Má zlatá matičko, doma neostanu,
Gá s tjm zeleným dragonem do pole pogedu.
Když budu w poli stát, bude musika hrát,
Na wlaský bubny bubnowat, na klarinet pjskat.
A když w poli stála, žalostné plakala,
Pořád gednostegným hlasem matičky wolala.
392. Tatjnek přjsněgšj.
Teče woda woděnka podle kowáře,
Podey milá huběnky, maměnka káže.
„Byťby máti kázala, tatjček nedá,
Že ge moga huběnka welice mladá.
393. Wzkazka po gabljčku.
Čel. I. 37.
Teče woda z Hindešowa,
Nedaleko Prostěgowa,