173
Wšecky lawky pobrala,
Genom gednu 1) nechala.
Po kterej Janjček chodil,
Swú milú za ruku wodil,
Po kterej on chodjwal,
Swú panenku milowal.
Utrhel gabko w zahradě,
Pustil ho dolu po wodě:
Plyň gabljško, plyň dolu,
Mej panence ku domu.
Plyň gabljško, kudy ráčjš,
Genom ať se nezamáčjš,
Plyň gabljško, plyň dolu,
Mej panence do domu.
A gak k domu doplynulo,
Na okenko zafukalo:
„Wygdi milá, wygdi wen.
Něco ti powěděť chcem.
Twůg milý tě pozdrawuge,
Wšecko dobré ti zkazuge,
Wěrnú lásku, pěkný sen,
A na ráno dobrý den."
1) Ginde: gedné.
394. Zawedená.
Teče woděnka teče s hora tó dědinó,
Ai tu našu děwečku slozy poljwagó.
A po oné wodince drobny ryby skáčó:
Powěz ty mně má milá, proč twý oči plačó.
„Gak pak by neplakaly, dyž poctiwá negsu,
Zawedla gsem se s milým, ztratila gsem krásu."