Posudky časopisecké.
(Pokračování.)
Hlasy Poděbradské v čísle 22. ze dne 15. května 1884. „Slovanstvo ve svých zpěvech." Sborník národních a znárodnělých písní všech slovanských národů. Pořádá, harmonisuje a vydává Ludvík Kuba v Hoře Kutné. Tiskem a v komissi F. & V. Hoblíka v Pardubicích. Sešit 2. Písně polské. S nedočkavostí očekávali jsme tento sešit monumentálního díla p. Kubova, a to tím více, že sešit prvý nás k nejkrásnějším nadějím opravňoval, a nyní, kdy máme již sešit druhý v rukou, jest nám z plna srdce vyznati, že i formou i obsahem nejen se prvému sešitu vyrovná, ale i nad ním stojí. Tímto sešitem počíná se kniha čtvrtá, která posvěcena jest „Vlasti Kościuszkově, její bohatýrské slávě, mučennické velikosti". Pan pořadatel, jak z obou sešitů najevo jde, zvláště jest šťasten při stylisování dedikací. A toto již s dostatek charakterisuje jej samého i lásku a nadšení, s jakýmiž věnuje se svému lak významnému dílu. Písním předchází krátký úvod do četby polské.
Čtrnáct překrásných písní, jež zavírá v sobě
tento sešit, různí se jak formou úpravy, tak i obsahem. Jsou zde předem čtverozpěvy a sice národní hymny polské, elegická „Bože Tys Polsku", v pravdě bohatýrský „Mazur Chłopického", nejvýš jímající „S požárů dýmem" a ohnivá „Ještě Polska nezhynula". Pro čtverozpěv upravena jest „Prýští voda, prýští". Pro trojzpěv harmonisována jest velmi zdařile „Kola javorová". V tomto sešitě zvláště nezapomenuto na naše pianisty, neboť nejen že všecky dosud jmenované písně jsou též pro klavír, najdeme pouze pro týž nástroj národní tance, jako: „Wiwat", „Valčík svatebný", píseň k polce „Když jsem krávy pásávala". Potom roztomilé krakoviáky, již jmenovaný „Pryští voda" a „Ač mám domek z hlíny". Rozkošný jsou též „V stodole", „Vem si mě Janku" a „Jede kozák z Ukrajiny". Vůbec při těchto písních, jakož i při slovenských v sešitě prvém znamenali jest znamenitý výběr písní, který jest již tím obtížnější, má-li kdo tolik původních pramenů jako p. Kuba. Vždyť pouze v prvém sešitě znamenáme Horoszkiewiczova „Wspomienia", Konopkovy „Pieśni ludu Krakow-skiego", „Śpiewy narodowe", a epošské dílo polské O. Kolberga „Lud a jego zwyczaje"'. Nemůžeme jinak leč pochváliti, že pan pořadatel velice pečlivě si vede při uveřejňování originálů, neboť udává vždy sbírku, ze které jest píseň vyňata, je-li více variantů písně téže (srovnej „Ještě Polska nezhynula"), udává všecky i kde je našel a písně historicky památné opatruje poznámkami. Tím, že vedle překladů, jež uvedeny jsou vždy u zpěvů, jsou též originaly a to originaly zcela bezvadné (pod klavírem), zamlouvá se sborník p. Kubův nejen hudebníkům, ale i těm nehudebníkům, jimž záleží na poznání bratrských řečí slovanských. Ku konci nemůžeme jinak než pochvalně zmíniti se o tiskové úpravě, jež provedena jest chvalně u nás i jinde známou firmou F. & V. Hoblíka v Pardubicích. Tak skvělou úpravou honosili se může málo publikací hudebních. Řekneme-li ještě, že tento sešit zase 40 kr. v knihkupectvích (30 kr. u vydavatele) stojí, nevíme věru, co bychom přidali, bychom mohli lépe „Slovanstvo ve svých zpěvech" doporučiti. Znovu opakujeme, že jen sobě každý škodí, kdo není odběratelem p. Kubova „Slovanstva".
Pilsner Reform v 37. čísle ze dne 7. května 1884. Slovanstvo ve svých zpěvech. Von dieser von
uns bei Gelegenheit des Erscheinens bestens empfohlenen Sammlung der schönsten und melodiereich-sten Lieder der Slaven erschien im Selbstverlage des Herausgebers Herrn L. Kuba, Lehrers in Kuttenberg, das 2. Heft mit dem reichen Inhalte von 14 polnischen Liedern. Die Ausstathing ist, wie bereits erwähnt, sehr splendid, und ist dieses musikalische Sammelwerk umsomehr Jedermann warm zu empfehlen, als die Tendenz schon aus den beiden ersten Heften hervorleuchtet, die schönsten, oft genannten, im Original jedoch wenig gekannten Gesänge der slavischen Welt in geordneter Weise zu bringen und viele von ihnen der Vergessenheit zu entreissen.
Kutnohorské Listy v čísle 28. ze dne 14. května 1884. „Slovanstvo ve svých zpěvech." Tohoto všudy s nadšením přijatého sborníku národních a znárodnělých písní všech slovanských národů, jejž vydává p. Ludvík Kuba, vyšel právě sešit druhý a obsahuje, jak již dříve oznámeno bylo, písně polské. Na prvý pohled vidíme, že sešit tento důstojně řadí se k sešitu prvému. S pohnutím spočine oko na duchaplném věnování, které rázem před nás vynoří všecky ty bohaté děje ubohé Polsky, jak na slávu a vznešenosť, tak i na hrozné útrapy a utiskování, na velikolepý pád její; zníť: „Posvěceno vlasti Kościuszkově, její bohatýrské slávě, mučennické velikosti." Jako v prvém sešitě, tak i v tomto předchází písním stručný úvod do polského jazyka. Písní v tomto sešitě jest celkem čtrnáct, které zase a zase dokazují všestrannou znalosť p. pořadatelovu v oboru hudby a zvláště písní národních. Jest vidno, že dovede nalézti a odkryti i sebe skromněji se skrývající jejich půvaby. Z písní jmenujeme především velebný a tklivý hymnus národní „Bože, Tys Polsku" a srdce rozrývající „S požárů dýmem". Pouhé čtení písní těchto zanechá ve čtenáři hluboký dojem a vzbudí nejhlubší Sympathie s těžce zkoušeným, vezdy však pevnou vírou v boha a nadějí ve vítězství práv národních obrněným národem uštvané Polsky. Iv písním těmto přičísti třeba též heroický „Mazur Chłopického" z roku čtyřicátého osmého i u nás ovšem s podloženým textem známého. Z ostatních písní zvláště jmenovati sluší překrásné písně „V stodole", „Pryští voda, pryští" a j. v. Zvláště pěkná jest píseň (zpěv s průvodem klavíru) „Vem si mě, Janku". Na pianisty bylo hojně pamatováno, neboť mimo písně uvedené, jež jsou dvojmo upraveny (pro sbor nebo trojzpěv a pro klavír) uvedl nám pan pořadatel i několik písní a tanců národních výhradně pro klavír. K nim patří obzvláště „Wiwat" a „Valčík svatebný". Na konec jako velikou chybu vytknouti musíme panu pořadateli, že ustanovil dílu svému tak velice nízkou cenu. Vždyť 30 kr. za sešit tak objemný, obsahu tak krásného a bohatého určiti, jest téměř jako od polovice zdarma jej dávati. Pan pořadatel povinnost svou, již na se vzal, splnil měrou vrchovatou! Na obecenstvu jest nyní odvděčiti se mu hojnou přízní a podporou!*)
*) Vřelého doporučení došel sborník tento v mnohých jednotách učitelských. Dotyčným pánům, kteří tak vřele a horlivě si počínali, tímto srdečně děkuji. Zdejší Budče Kutnohorské, jejímž jednatelem jest pan A. Zavadil, se to netýče.